|
|
Určování obsahu chlorofylu ve vybraných travních společenstvech krkonošské tundry na základě terénní spektroskopie a leteckých hyperspektrálních dat
Pinlová, Gabriela ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na stanovení obsahu chlorofylu z hyperspektrálních dat v travních společenstvech krkonošské tundry, jmenovitě smilky tuhé (Nardus stricta), bezkolence modrého (Molinia caerulea), třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) a metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa). Hodnoty obsahu chlorofylu na úrovni listu (LCC) byly naměřeny destruktivně spektrofotometricky v laboratoři a nedestruktivně chlorofylmetrem CCM-300. Hodnoty indexu listové plochy (LAI) pro výpočet obsahu chlorofylu na úrovni porostu (CCC) byly stanoveny taktéž destruktivně na základě odběru biomasy a nedestruktivně přístrojem LAI-2200C. Práce se věnuje popisu vlastností naměřených hodnot LCC, LAI a CCC a jejich korelací s vegetačními indexy odvozenými z příslušných spekter, tj. spekter na úrovni listu naměřených kontaktní sondou spektroradiometru ASD FieldSpec 4 Wide-Res, na úrovni porostu pořízených optickým kabelem a vyextrahovaných spekter z hyperspektrálních snímků (HSI) pořízených kamerou Headwall Nano-Hyperspec® upevněnou na dronu DJI Matrice 600 Pro. Práce zahrnuje vytvoření chlorofylových map na základě výsledku modelu mnohonásobné krokové lineární regrese (MSLR) aplikované na HSI. Pro model odvozený z nedestruktivního sběru dat využitý pro mapu LCC bylo dosaženo RMSE 66,55 mg/m2 . Klíčová slova: obsah...
|
|
|
Historická dynamika horní hranice lesa ve východních Krkonoších
Jungrová, Alena ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza změn ekotonu Alpinské hranice lesa, s důrazem na věkovou strukturu a pokryvnosti smrku ztepilého (Picea abies) ve Východních Krkonoších v 20. století. Poloha a pokryvnost stromů alpinské hranice lesa je citlivým indikátorem, jak antropogenního vlivu, tak i klimatických změn a znečištění ovzduší. Metodický přístup zahrnoval měření věkové struktury smrku ztepilého pomocí dendrochronologie. Dále byly zjišťovány změny pokryvnosti smrku hodnoceny z řad leteckých snímků datováno 1936, (1953) 1964, 1985 a 2002. Tyto fotografie byly orthorektifikovány a klasifikovány. Metody byly hodnoceny na dvou typech lokalit - na dolní (horní hranice zapojeného lesa) a horní (stromové skupinky) části tohoto ekotonu. Věkové struktury zachycují významné vrcholy, které odpovídají době s příhodnými podmínkami pro zmlazování stromů a deprese poukazující na období disturbancí. Znatelný vrchol během 30. a 40. let, odpovídá zvýšeným průměrným teplotám ve vegetačního období. Naopak, byla zaznamenána deprese v průběhu 70. a 80. letech, které se shodují s nižšími teplotami a imisní zátěží. Zvyšující se počet stromů v průběhu 90. let by mohl souvislosti s klesajícím znečištění ovzduší a vyšším teplotám. Relativně mladá věková struktura Luční hora poukazuje na lidskou aktivitu, doznívající v první...
|
|
|
Vliv historické kyselé depozice na současné růstové trendy horských lesů v Krkonoších
Procházková, Kateřina ; Tumajer, Jan (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje citlivosti horských porostů smrku ztepilého (Picea abies) na kyselou depozici, která v Česku kulminovala v 80. letech minulého století. Kyselá depozice negativně působí na růst stromů, což se následně projevuje vysokou mortalitou a špatným zdravotním stavem celého lesa. Horské lesy plní řadu důležitých ekologických funkcí, proto je potřeba jim věnovat pozornost. Předkládaná práce zkoumá, jak toto kyselé poškození v minulosti ovlivnilo současné růstové trendy a rezistenci horských lesů vůči klimatickým extrémům, probíhajícím v současné době (zejména vliv sucha). Empirická část výzkumu je postavena na údajích o trendech v šířkách letokruhů stromů během posledních dvou dekád a datech historické defoliace. Data šířek letokruhů byla získána z terénního sběru dendrochronologických vzorků, který byl proveden na dvou výškových transektech v Krkonoších - Pec pod Sněžkou a Špindlerův Mlýn. Data defoliace pocházejí z dlouhodobé databáze MONBASE od Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER). Ke zjištění souvislostí mezi kyselou depozicí a současným růstem stromů byla využita statistická metoda korelační analýzy, kde nejdůležitějšími vstupy byly defoliace, šířka letokruhů v různých časových obdobích, index recovery (relativní vzestup šířek letokruhů po odeznění redukce v 80....
|
|
| |
|
|
Modelování sněhových lavin
Racek, Ondřej ; Blahůt, Jan (vedoucí práce) ; Uxa, Tomáš (oponent)
Modelování fyzickogeografických procesů je nedílnou součástí fyzické geografie a zároveň se velmi dynamicky rozvíjí. Stejně tak je tomu i v případě modelování sněhových lavin. Tato bakalářská práce podává ucelený přehled přístupů k modelování sněhových lavin a popisuje jejich základní principy. V aplikační části se práce zabývá využitím numerického modelu RAMMS pro modelování lavin v podmínkách Krkonoš, zejména možností použití koeficientů tření, které byly experimentálně stanoveny ve švýcarských Alpách a tabelizovány v uživatelském manuálu. Výsledky lavinového modelu RAMMS, vycházející ze 36-ti kombinací koeficientů tření jsou porovnávány z hlediska dosahu a plochy akumulace se skutečnou lavinou, jež spadla 10. 2. 2015. Z výsledků vyplývá, že koeficienty tření experimentálně určené ve švýcarských Alpách je možné využít i v podmínkách Krkonoš a pro jejich správné určení je vhodné řídit se dosahem skutečné laviny. Výsledky modelů rovněž ukazují na silné nadhodnocování plochy akumulace. Klíčová slova: sněhové laviny, modelování, Krkonoše
|
|
|
Historická dynamika horní hranice lesa ve východních Krkonoších
Jungrová, Alena ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza změn ekotonu Alpinské hranice lesa, s důrazem na věkovou strukturu a pokryvnosti smrku ztepilého (Picea abies) ve Východních Krkonoších v 20. století. Poloha a pokryvnost stromů alpinské hranice lesa je citlivým indikátorem, jak antropogenního vlivu, tak i klimatických změn a znečištění ovzduší. Metodický přístup zahrnoval měření věkové struktury smrku ztepilého pomocí dendrochronologie. Dále byly zjišťovány změny pokryvnosti smrku hodnoceny z řad leteckých snímků datováno 1936, (1953) 1964, 1985 a 2002. Tyto fotografie byly orthorektifikovány a klasifikovány. Metody byly hodnoceny na dvou typech lokalit - na dolní (horní hranice zapojeného lesa) a horní (stromové skupinky) části tohoto ekotonu. Věkové struktury zachycují významné vrcholy, které odpovídají době s příhodnými podmínkami pro zmlazování stromů a deprese poukazující na období disturbancí. Znatelný vrchol během 30. a 40. let, odpovídá zvýšeným průměrným teplotám ve vegetačního období. Naopak, byla zaznamenána deprese v průběhu 70. a 80. letech, které se shodují s nižšími teplotami a imisní zátěží. Zvyšující se počet stromů v průběhu 90. let by mohl souvislosti s klesajícím znečištění ovzduší a vyšším teplotám. Relativně mladá věková struktura Luční hora poukazuje na lidskou aktivitu, doznívající v první...
|
host ::
RSS.